pátek 9. září 2016

Pojď do mě, světe!

Jsem silná. Víc, než by se mohlo zdát. Otlučená životem tak, že už vydržím všechno. Všechno. Bez slz. Ach, danke schön, mé milé stabilizátory nálady, nenecháte mne se rozplakat. Za to vám děkuji. Protože teď mi nezbylo nic, než oči pro pláč. Naštěstí obrazně. Děkuji, Marku, otevřel jsi mi oči. A teď padej z mýho života. Díky, světe, že sis mě tak opracoval, že opravdu vydržím všechno. Je mi líto těch ubožáků. Slova jsou hovna, jen skutky rozhodují. Tak se proberte, lidi. 


Žádné komentáře:

Okomentovat