Home Sweet Home

There's something inside you
It's hard to explain
They're talking about you boy
But you're still the same

V jedné z toho nespočtu koupelí jsem pochopila jasnou věc. 
Mám se ráda. 
Taková, jaká jsem. 
A dovoluji si žit svůj život s lehkostí.
Tečka.

Možná je skvělé nechat se hýčkat v (b)lázních, ale Home Sweet Home.
Nezměnilo se doma nic a zároveň všechno.
Pome se mít rádi takoví, jací jsme, i když máme tu nebo onu nemoc.
Máme na to.
Jsme totiž tou nejlepší možnou a jedinečnou osobností.
Jsme nejdůležitější na světě.
Sami pro sebe.
A pro tento svět.
Děkuji za to, že jsem.
A děkuji za to, že jste.
Mám se ráda.
Poprvé a navždy. 

Challenge accepted!

Pocity ve mně se mísí jeden s druhým, druhý s pátým a šestý s šedesátým sedmým. Na jednu Dorotku je těch pocitů nějak moc.

Našla jsem druhou půlku svojí duše, našla jsem obří střep, který zapadá přesně do té praskliny v mé duši. Je to jako super, o tom žádná, ale musím uznat, že to s sebou nese notnou dávku odpovědnosti, která je opravdovskou výzvou. Challenge accepted.

V tom mém malinkém světě se konečně objevil Někdo, kdo dokáže obohatit moje postoje. Postoje ke světu vnějšímu, ke světu těch ostatních. Nikdo mi nikdy nedokázal vysvětlit svoje motivy, když hoří láskou. Tak to pro mě není o nic jednodušší. Ale proč by se měl člověk vůbec pozastavovat nad tím, co na to vnější svět? To jako teď probíhají hlasování ve vztahové politice? Jakože se volí, kdo je pro a kdo proti? A není to úplně fuk? Vždyť už mi není 13 let, už né ani 20... abych se nemohla rozhodovat sama. A tak tomu okolí snad časem vysvětlím, že na tom ale vůbec nezáleží, jak na vás pohlíží kdokoliv jiný. Challenge accepted.

Ten Někdo je naprosto přesně podle mých již dávných představ. Nejen, že vypadá přesně jako z mých snů --- viděla jsem v nich sice pouze siluety (ve snech nikdy nemám konkrétní rysy u nikoho, vy snad ano??), ale vím, že v mých snech měl tmavé vlasy, tmavé oči, byl vyšší než jsem já a krásně voněl --- ale taky jeho duše je tak čistá, upřímná, krásná... Jen já se bojím, že pro něj nejsem dost dobrá. Nehodlám mu dokazovat, že na to mám. To jen sama sobě --- Dorotko, vzpamatuj se a neposer to. Challenge accepted.

A v neposlední řadě --- má rád holky i kluky. No a kdo ne? A pak, že bisexualita v pravém slova smyslu neexistuje! A já k tomu nemám co dodat, možná jen to, že jsem s tím srovnaná a smířená, takže žádné strachy o Naši budoudnost. Tak to cítím teď a kéž to cítím dál. Challenge accepted.

A ještě něco. Ať mám sílu překonat svou nemoc natolik, že mi nevstoupí žádným negativním způsobem do našeho světa, který právě tvoříme. Ať jsem silná natolik, že se nenechám znovu smést vírem mánie ani deprese. Nechci, aby se vylekal. Challenge accepted.

Wish me luck!